Společenství vlastníků může k různým účelům pronajímat společné prostory (např. domovní štít pro reklamu, nebo vyhradí část společných prostor k užívání třetím osobám apod.) Z pronájmů společných prostor SVJ pak plynou finanční příjmy.
Ačkoli příjmy přichází na účet společenství vlastníků, nejsou příjmem společenství vlastníků (právnické osoby), ale z hlediska daně z příjmů jsou příjmem každého jednotlivého vlastníka. Podstata je taková, že společné části domu nejsou majetkem společenství vlastníků (právnické osoby), ale jsou majetkem ve spoluvlastnictví všech členů společenství. Společenství vlastníků má právo uzavírat nájemní smlouvy a přijímat na svůj účet příjmy z pronájmů, ale zdanit tyto příjmy musí jednotliví vlastníci jednotek.
Společenství vlastníků může příjmy z pronájmu vyplatit svým vlastníkům nebo se může rozhodnout, že je ponechá na účtu SVJ a použije na budoucí opravy společných částí domu.
Z hlediska daně z příjmů není podstatné, jakou variantu SVJ zvolí, zda tyto příjmy vyplatí vlastníkům anebo si je ponechá na účtu. V každém případě vznikl vlastníkům příjem podle § 9 zákona o daních z příjmů (příjmy z pronájmu). Tento výklad se opírá o sdělení Ministerstva financí čj. 281/55 462/2002 – Sdělení k účtování a daňové povinnosti společenství vlastníků jednotek.
Zdanění příjmů z pronájmu společných prostor společenství vlastníků je tedy plně v odpovědnosti každého člena SVJ
Výbor SVJ má povinnost vydat členům společenství potvrzení o výši příjmu z pronájmů za kalendářní rok, přičemž výše těchto příjmů se spočítá přímo úměrně k velikosti spoluvlastnického podílu každého člena společenství.
Samotné zdanění pak závisí na okolnostech konkrétního člena SVJ:
- pokud je člen z jakéhokoli jiného důvodu povinen podat daňové přiznání (např. je OSVČ), pak je povinen do svého daňového přiznání zahrnout i příjmy z pronájmů, ať jsou příjmy z pronájmů v jakékoli výši
- pokud je člen zaměstnaný a má příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele a příjmy z pronájmů připadající na jeho spoluvlastnický podíl nepřesáhly v kalendářním roce 6.000,- Kč – NEMÁ POVINOST PODÁVAT DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ
- pokud má člen celkové roční příjmy maximálně 15.000,- Kč (kromě příjmů osvobozených např. důchodů apod.) NEMÁ POVINNOST PODÁVAT DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ
Dle § 38g Zákona o daních z příjmů
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob
(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
(může se týkat i důchodců, kteří mají příjmy z pronájmu dle §9 zákona o daních z příjmů)
(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g), nebo daňové zvýhodnění anebo nezdanitelnou část základu daně. Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1.
(může se týkat též u osob v zaměstnání, kteří mají příjmy z pronájmu dle §9 zákona o daních z příjmů do 6.000,-)
Nejnovější komentáře