Společenství vlastníků může mít příjmy z pronájmů např. společných prostor. Tento příjem může SVJ svým vlastníkům vyplatit, nebo může rozhodnout, že příjem bude ponechán v SVJ například jako záloha na budoucí opravy společného majetku.

Z daňového hlediska není podstatné, kterou variantu si SVJ zvolí, v obou případech vznikl vlastníkům příjem dle § 9 zákona o daních z příjmů (příjmy z pronájmů nemovitostí), a to v momentě, kdy takový příjem byl připsán na účet SVJ.

Zdanění těchto příjmů je plně v odpovědnosti každého člena SVJ. Je jen na něm, jak příjmy zdaní nebo nezdaní, ovšem s důsledky případných sankcí ze strany finančního úřadu. Společenství vlastníků potažmo výbor splní svoji povinnost tím, že vydá členům společenství potvrzení o tom, jaká část příjmů z pronájmu připadá na jejich spoluvlastnický podíl.

Samotné zdanění však závisí na dalších okolnostech konkrétního daňového poplatníka – člena SVJ. Pokud je z nějakého důvodu povinen podat daňové přiznání, potom tento příjem zahrne do dílčího daňového základu § 9. Zákon o daních z příjmů však také umožňuje daňové přiznání nepodávat.

Dle § 38g Zákona o daních z příjmů

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob

(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
(může se týkat i důchodců, kteří mají příjmy z pronájmu dle §9 zákona o daních z příjmů)

(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g), nebo daňové zvýhodnění anebo nezdanitelnou část základu daně. Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1.
(může se týkat též u osob v zaměstnání, kteří mají příjmy z pronájmu dle §9 zákona o daních z příjmů do 6.000,-)